Štěbetavé a veselé zebřičky

PŮVOD A ROZMNOŽOVÁNÍ V PŘÍRODĚ

Zebřička pestrá ( Taeniopygia guttata , syn. pásovník šedý - Poephila guttata ) pochází z Austrálie, kde osídluje zejména okolí velkých vodních ploch. V porostech hustě rostoucích travin, případně v keřích či dolních větvích stromů si zebřičky stavějí hnízdo ve tvaru láhve. Hnízdí převážně v období dešťů a kladou čtyři až osm vajec. V případě nepříznivých podmínek je snůška menší - jen asi tři vejce. Na vajíčkách se střídají oba rodiče po dobu 11 - 12 dní, dalších 18 - 20 dní se rodiče starají o mláďata.

DOMESTIKACE

Do Evropy byly zebřičky přivezeny v roce 1790. Jejich popularita stoupla zejména po druhé světové válce. Zebřičky jsou řazeny do čeledi astrildovitých ( Estrildidae ), což je poměrně početná skupina drobných pěvců. Řada druhů z této čeledi patří mezi neoblíbenější exotické ptáky chované v domácnostech, ať už pro potěšení, nebo pro výstavní účely. Do dneška bylo vyšlechtěno mnoho barevných typů zebřiček, např. jsou běžně známí jedinci v barvě bílé, skořicové, stříbrné atd.

KRMENÍ A NAPÁJENÍ

Ideálním krmivem pro zebřičky jsou například zrna prosa - hlavně senegalského - v klasech, neboť tento způsob výživy je nejen nasytí, ale také podporuje jejich fyzickou aktivitu a tím i dobrý zdravotní stav. Dále jim můžeme předkládat semena travin, lesknici, řepkové semeno atd. Větší druhy semen, jako je třeba kukuřice, drobní ptáci nezpracují. Krmení můžeme doplnit piškoty a sušenou vaječnou směsí. Chybět by neměly ani čerstvé listy pampelišek, špenátu, mrkev, jablko, zelený salát nebo tráva. Na stěnu klece připevníme minerální doplněk - sépiovou kost nebo speciální minerální zob pro exotické ptactvo. K základní výbavě klece patří také napáječka s čerstvou vodou, která umožní ptákům napájení v kteroukoliv denní i noční dobu.

CHOV ZEBŘIČEK

Nejlepším způsobem, jak chovat zebřičky, je chov ve skupině, protože jsou z přírody zvyklé žít ve větších ptačích koloniích. Ale samozřejmě je lze chovat i jednotlivě. Zebřičkám vyhovuje prostorná klec s množstvím bidýlek, mezi kterými často přeletují. Tuto činnost většinou doplňují jemným roztomilým štěbetáním. V kleci by kromě bidýlek neměla chybět již zmíněná napáječka a krmítko. V případě, že chceme, aby pár zplodil potomstvo, umístíme do klece i hnízdo. Klec, bidýlka i další vybavení je nutné udržovat v dokonalé čistotě.

POZOR!

Ptáci rozmělňují potravu v žaludku rovněž pomocí mechanických částic, tzv. gritu, kterým může být např. písek. Nesmíme proto zapomenout instalovat zebřičkám do klece krmítko s nějakým vhodným jemnozrnným materiálem, jako je právě zmíněný písek, aby neměly zažívací problémy.

Jitka Eberová (26. 8. 2002) zdroj ABC